Cold Blood | 2. Kapitola

5. dubna 2016 v 16:55 | asu |  Cold Blood

Skoro po týdnu vám sem přidávám další kapitolu Cold Blood. Snad s bude líbit. Waah, přijde mi to, že to není zas tak hrozný začátek, snad to i dopíšu... někdy..



"Takže. Je to vlastně uplně jednoduché. Naposledy si byl s lidmi v kontaktu před čtrnácti lety, takže to pro tebe bude těší než pro ostatní lovce, co s nimi vyrůstali." opřu se o opěradlo židle a poslouchám dál. Můj strýc se mi snaží vysvětlit co mě čeká v dnešní zkoušce. "Myslím, že tě pošlou na nějaké místo kde je hodně lidí a ty snadno ucítíš jejich pach. Tvým úkolem bude jen jedno, najít tu nelepší oběť a zabít ji. Poprvé v životě je ti dovoleno zabít. Nesmíš se ale nechat ovládnout a zabíjet hned na místě. Nikdo z lidí tě nesmí vidět. Pokud to dokážeš, je z tebe lovec. Oficiálně." přikývnu na důkaz toho, že mi rozumím. Pak se zvednu a jdu se podívat za Ericem do našeho společného pokoje a při té příležitosti si už rovnou vzít věci, co si beru sebou.
"Už odcházíš?" zpozorní a zvedne se z postele na které až do teď ležel.
"Jo." odpovím mu. Nemusím se na něj podívat, je mi jasné jak se tváří. Moc dobře ví, že když se neovládnu a začnu bláznit tak mě zabijí. Musím navíc přinést tu nejlepší oběť, jinak jsem zkoušku nesplnil a už nikdy mi nebude dovoleno ochutnat lidské maso. "Budeš na sebe dávat pozor, že jo?" zeptám se ještě před opustěním místnosti.
"Já? Snad ty si ten jediný v nebezpečí." vyletí na mě. Usměju se na něj a naznačím mu, aby mě šel na rozloučenou obejmout. Po chvíli to nakonec udělá a tak ho mohu pořádně sevřít v náručí. "Vrátíš se, že jo?" pak se mu zlomí hlas.
"Jistě, že ano." odfrknu si a pustím ho. Odejdu z pokoje s batohem na zádech a neobtěžuji se ani s pořádným loučením strýce.
Venku fouká hodně vítr a je zataženo. Lesní cestou si to rovnou zamířím k obydlenější části naší vesnice. Potřebuju na radnici, nebo spíš tam, kde to radnici jen připomíná. Mám se tam sejít s starostou a zároveň nejvyšším lovcem, který mi řekne co a jak.
***
Sedí na židli uprostřed prázdné místnosti. Je tu tma a kužel světla svítí jen na něho. Pořádně se rozhlédnu, zda tu není nějaká další židle ale vypadá to, že já budu stát a koukat se na něho shora.
"Ahoj Lucasi." jeho tvář zdobí lstivý úsměv.
"Co mám udělat?" zeptám se na rovinu. Nehodlám si s ním povídat, jen chci aby mi řekl co mám dělat. Jen se ale zasměje a prohlíží si mě.
"Neměl by si být tak nedočkavý. Mohl by se ti to vymstít." jeho úsměv nemizí. Když vidí, že se nehodlám na nic dalšího ptát postaví se a znovu si mne prohlédne. "Je to už nějaká doba, co jsem tu měl lovce jako si ty. Jsi nezkušený." při těchto slovech mě obejde a nespouští ze mě pohled. "Vidím, že ty asi nebudeš tak poslušný jako byla tvoje matka." při těchto slovech zbystřím. Nechci slyšet ani jedno slovo o mé matce. Zase si sedne do židle a ani na chvilku ze mě nespouští oči. "Ano, ano, pamatuju si ji. Byla... Příjemná. Už od pohledu tak působila. Byl jsem zklamán když jsem se dozvěděl, že si vzala někoho, jako byl tvůj otec. Do dnes si jsem jist, že za jeho i její smrt mohl on. Byl jednoduše problémový." po dokončení věty se zase na chvíli rozesměje. Sevřu ruce v pěsti a podívám se jiným směrem než je on. Nemám nervy z kamene a tato slova mě dost vytáčí.
"Řeknete mi už co mám udělat?" vyštěknu na něj.
"Ale ale, klid. Vlastně... Mě ani nenapadlo, že to nevíš. Není to nic speciálního. Najdi to nejlepší co dokážeš, zab to a přines. To je vše." upře na mě svůj zrak. Jeho pohled do mích očí mu oplatím. Pak se seberu a opustím jeho přítomnost. Zasraný starosta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co čteš nejraději?

Cold Blood
Hladina

Komentáře

1 adís. | E-mail | Web | 5. dubna 2016 v 20:15 | Reagovat

!! *-----* :333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama